Rozpočtové opatření 4/2017
11.7.2017
rozpočtové opatření
Zápis ze zasedání 27.6.2017
5.7.2017
a schválený závěrečný účet

Hrad Křivoklát

Gotický hrad Křivoklát je Národní kulturní památkou. První zmínka pochází od kronikáře Kosmy (*1045) a je z roku 1110. Stojí na ostrožném meandru Rakovnického potoka a je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Křivoklátu dodaly na významu především časté pobyty Přemysla Otakara I. (*1233), v rámci kterých vzniklo mnoho důležitých královských listin. Právě on zřejmě rozhodl o rozsáhlých stavebních pracích, které se naplno uskutečňovaly po nástupu Václava I. na český trůn (vládl 1230-1253). Tehdy byly zbudovány obvodové hradby, příčný palác a na nejvyšším místě válcová věž. Královským hradem se stal definitivně, když jej Karel IV. (*1316) v roce 1347 vyplatil a uvedl ve svém spise Majestas Karolina mezi korunní hrady, které nesmí nikdy být prodány nebo zastaveny. V témže roce zde sepsal připravenou listinu pro založení Nového města v Praze. Výrazně byl přestavěn Václavem IV. (*1361), jenž nechal zesílit hradební opevnění. V severozápadní části vyrostla věž Huderka a na západě budova nového purkrabství. Později byl velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským (jinak Vladislav II., 1456), a to ve snaze o výraznou královskou reprezentaci. Hrad rád navštěvoval císař Rudolf II. (*1552), jenž zde pořádal hony. Po jeho smrti ztratil Křivoklát na významu, neboť císařský dvůr se nadobro usídlil ve Vídni. Dalšími majiteli hradu byli Schwarzenberkové, Vladštejnové a Fürstenberkové, kteří ho v období romantismu v 19. století přivedli k záchraně restaurováním. Křivoklát vlastnili do roku 1918 (jiné prameny uvádějí do roku 1929). Nejvýznamnější budovou je Hradní palác, který se skládá ze tří rozsáhlých křídel. Uvnitř mimo jiné nalezneme fürstenberskou knihovnu se 27 000 svazky. Královský sál je největší místností na hradě a druhým největším gotickým sálem v Čechách (po Vladislavském na Pražském hradě). (zdroj.:www.otapavel.cz)

Zřícenina hradu Týřov

Na pravém břehu Berounky mezi Skryji a Kouřimeckou rybárnou stojí ve skalách nepatrné zříceniny hradu Týřov. Nad protilehlým břehem se tyčí obec Týřovice. Hrad stával na příkrém vrchu nad řekou a vystavěn byl králem Václavem I. (*1205], jenž se zde rád zdržoval. Roku 1249 tady zajal při osobní schůzce svého syna Přemysla a pány jeho strany. Ještě nedlouho před smrtí Václav prodléval na Týřově, kde sepsal a vydal některé rozkazy a listiny. V pozdějších letech se Týřov připomíná na začátku 16. století, kdy byl dán do zástavy Vilémovi Zajíci z Valdeka, jenž zde z rozkazu krále Jana uvěznil Jindřicha z Lipé r. 1315. Markrabě Karel vyplatil s jinými zastavenými hrady i Týřov, který potom nějaký čas náležel přímo koruně a jenom na kratičký čas byl zastaven Janu, synu falckraběte rýnského. Za husitských válek Sigmund zastavil hrad Alšovi ze Šternberka za 3960 kop a po bitvě u Tachova panu Hubartovi z Adleru. V roce 1460 zapsal Týřov král Jiří spolu s jinými statky důvěrníku svému Joštovi z Enzidle, jehož potomci se pak nazývali Tejřovskými. V rodině Enzídlů se udržel Týřov dlouho, jakkoli byly činěny pokusy, aby byl vykoupen. Teprve roku 1577 s povolením krále Maximiliána Jiřík Tejřovský z Enzidle prodal panství v dědičné držení Janovi z Lobkovic. Hrad zatím velmi zpustl a zřejmě od poloviny 16. století nebyl obýván. Týřov byl jedním z prvních mimofrancouzských kastelů, což byl středověký vícevěžový hrad s obvodovou základnou z přelomu 11. a 12. století. Díky možnosti napadnout nepřítele z boku byl schopen aktivní obrany. V polovině 13. století vznikl ve středověké Evropě kastel středoevropského typu jako městský hrad (např. Písek, Kadaň, Domažlice). Nedaleko hradu Týřov leží Čertova skála, která se tyčí asi 100 m nad Berounkou.

Vyhlídka u zpropadeného zámku

Slabá půlhodinka cesty přivede návštěvníky lesní cestou z Luhu na vyhlídku u Zpropadeného zámku - terénního útvaru bez stavebních známek . Patrně zde stávala středověká tvrz - srub z hláskami nebo laténská obchodní stanice. Nachází se na vysokém ostrohu přímo nad Berounkou. Z vyhlídky jsou krásné pohledy do širého kraje na Nezabudce a Hracholusky. Pod vyhlídkou je vidět Rozvědčík, vpravo cesta k přívozu a za ohybem řeky i Čechův mlýn s jezem. Legendární louka Brtva, známá z knih Oty Pavla, leží vlevo přímo na břehu řeky.

Trasa plavby po Berounce na území Rakovnicka (vodácká naučná stezka)

Most ve Zvíkovci lze v podstatě označit za vstupní bránu do Rakovnicka po řece Berounce. Zároveň zde vodáci vstupují na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a začíná tu i Vodácká naučná stezka Berounka. Ve Zvíkovci doplníte zásoby a ráno po přenocování v některém z tábořišť nebo rekreačních zařízení jdete na to. Nutno říci, že po úsecích se stojící vodou, které předcházejí Zvíkoveckému jezu, se na území Rakovnicka na řece Berounce přece jenom na lodi svezete. 

Po 300 m plavby od mostu ve Zvíkovci ústí do Berounky zleva říčka Javornice. O necelý kilometr dále vede tok řeky k jezu u bývalého Kočkova mlýna na ř. km 80,6. Sjíždí se u pravého břehu, stejně tak se dá v tomto místě loď spustit nebo přenést po břehu. Po necelých dvou kilometrech plavby míjíme vlevo takzvaný Komáří ostrov a další dlouhý úsek stojaté vody je předzvěstí dalšího jezu pod obcí Čilá. 

Jez Čilá na ř. km 77,4 je při ústí Zbirožského potoka zprava. Překonává se nejlépe přenášením lodí po pravém břehu. Propusť u levého břehu je otevřená jen výjimečně, její sjíždění navíc komplikuje silný tah náhonu a kameny pod propustí. Sjíždění jezu přes hranu nelze doporučit vzhledem k nevhodnému profilu a nebezpečnému vývařišti pod spádovou deskou. Těsně za jezem se proplouvá krátkou peřejí a po chvíli je za mírnou zatáčkou tábořiště Ahoj pod obcí Skryje. Z tohoto místa lze absolvovat vycházky do údolí Zbirožského potoka na Skryjská jezírka, prohlídku lidové architektury v obci Skryje, památníku Joachima Barranda s expozicí nálezů fosilií prvohorních živočichů objevených v okolí. Je možné také udělat z tohoto místa delší výšlap na zříceninu hradu Týřov. Ta je záhy k vidění za mostem ve Skryjích, kam řeka Berounka zavádí své návštěvníky do kouzelných míst. Za ústím Úpořského potoka, který se vlévá do Berounky v blízkosti zříceniny hradu Týřov, zpestřují plavbu peřeje. Řeka tady teče rychleji hlubokým údolím s monumentálními přírodními výtvory Týřovických skal, Čertovy skály i Kněžské skály, které dotváří přírodní scenérii typickou pro tento úsek řeky. Ještě před Čertovou skálou na pravém břehu se nachází kulturní památka Kouřimecká rybárna s památným dubem Oty Pavla. 

Další část vodní cesty vede kolem hospody U Rozvědčíka a levý břeh řeky Berounky se v tomto místě stává přeplněným přístavištěm lodí a vorů. Hospoda je vyhledávaným místem nejen vodáků, ale cyklistů a pěších turistů. Pak už se blíží přivoz V Luhu s pamětní síní Oty Pavla na pravém břehu, který předchází jezu u Nezabudického mlýna na ř. km 66,8. Jez je na několika místech protržený a sjízdný i pro naprosté začátečníky. V roce 2004 byly zahájeny stavební úpravy jezu, termín jejich dokončení 06/2005. Přetahování je možné přes betonový blok u pravého břehu, přenášet lze po obou březích řeky Berounky. Pod jezem se proud zrychluje. Přes mírné peřeje kolem kempu pod Branovem vody Berounky natrvalo opouštějí klidné a romantické údolí horního toku řeky.

Za branovským kempem přichází na řadu další dlouhý úsek stojaté vody k dalšímu jezu, vlevo se zvedá hradba Nezabudických a následují kempy a chatové osady ve Višňové, přesně proti přírodní rezervaci U Eremita. Vysoký, kolmý a nesjízdný jez v Roztokách je na ř. km 63,1, lodě se přenášejí krátce vlevo po zpevněném břehu. Za propustí u pravého břehu je postavena nová cvičná slalomová trať. Na pravém břehu jsou také dvě tábořiště, jedno 300 m pod jezem, druhé mezi silničním a železničním mostem. Za železničním mostem je vpravo cvičný vodácký terén s peřejemi a vlevo už přitéká Rakovnický potok. Plavba dál pokračuje zalesněnými stráněmi s přírodními rezervacemi Na Babě a Stříbrný luh. Pod osadou Častonice jsou krátké peřeje a tok řeky lemují rekreační chaty. Kolem přírodní rezervace Brdatka se přibližuje po mírné zákrutě kemp Riviera před obcí Zbečno, který lze využít jako další zastávku pro uskutečnění pěší vycházky a túry do okolí řeky. Dvěma navzájem sousedícím kempům pod Sýkořicí předchází dva silniční mosty ve Zbečně a u kamenolomu. Stojatá voda dává tušit, že se po 12 kilometrech blíží další jez, a to na ř. km 51,0. Doposud se lodě přes jez u Valentova mlýna spouštěly nebo za nižšího stavu vody přetahovaly po šikmé betonové rampě u pravého břehu. Sjíždění vzhledem k vysokému skoku na konci spádové desky jezu nebylo možné doporučit. Přenášení pak bylo možné pouze vpravo. V roce 2004 byla zahájena celková oprava jezu, dokončen a pro vodáky otevřen by měl být v červnu 2005. Na protějším břehu je v provozu restaurace v budově bývalého mlýna. Tři sta metrů pod jezem je na pravém břehu další tábořiště pod obcí Račice. Po dalším více než kilometru následují malé peřeje. Vlevo se proplouvá kolem skautského tábora Seton, v pravé zákrutě proti přírodní rezervaci Kabečnice se míjí na pravém břehu ležící hotel s restaurací, ale to už jsme z území Rakovnicka pryč a ocitáme se na Berounsku... (zdroj.: http://www.mikroregion.net/)

Jezírko

přírodní rezervace, která zahrnuje úzké skalnaté údolí Zbirožského potoka s takzvanými Skryjskými jezírky. V rezervaci se nachází několik lokalit s četnými nálezy fosilií trilobitů.

Skryje

Obec na pravém břehu Berounky, známá především četnými nálezy zkamenělin prvohorních mořských živočichů v okolí (skryjsko - týřovické barrandienum). Obci dominuje původně gotický kostel sv. Michala, přestavěný roku 1712 do barokní podoby a lidová roubená stavení. V budově obecního úřadu je Památník Joachima Barranda se zajímavou expozicí s nálezy zkamenělin z této oblasti. V obci byla vyhlášena vesnická památková zóna, nachází se v ní celá řada dochovaných venkovských stavení (roubených chalup).

Lípa

Přírodní rezervace s přirozenými suťovými společenstvy lípy, javoru, dubu zakrslého a bohatým bylinným podrostem.

Matouškov

Osada chat v blízkosti hradu Týřov, ke které se váže děj nedokončené prózy Oty Pavla Fialový poustevník.


Kouřimecká rybárna

Roubená samota známá z knih Oty Pavla (kulturní památka), památný dub Oty Pavla.


Čertova skála

Mohutná morfologicky významná skála na levém břehu Berounky, součást stejnojmenné přírodní rezervace.


Velká Pleš

Národní přírodní rezervace chránící přirozená vrcholová společenstva stepí a lesostepí i zachovalé přirozené lesní porosty. Rezervace je pro turisty nepřístupná.


Kněžská skála

Skalní ostroh s vyhlídkou nad Berounkou. V těchto místech měla stát hráz přehrady vodního díla Křivoklát, součásti Berounské kaskády. Sem chodí rybáři na dravce. 
U Rozvědčíka

Proslulá hospoda po Nezabudicemi asi 200 m od řeky vlevo u Tyterského potoka, zmiňovaná také v díle Oty Pavla. Za nacistické okupace se zde scházeli příslušníci komunistického odboje. 
Nezabudice

Obec s kostelem sv. Vavřince, uváděného již roku 1250, původně gotická stavba byla přestavěna do barokní podoby. V obci Pamětní síň Jaroslava Fraňka (expozice Muzea TGM Rakovník)


V Luhu

Proslulý přívoz s chalupou Jana Proška z tvorby Oty Pavla (Smrt krásných srnců), přívoz je během sezóny stále v provozu. V chalupě je nyní zřízena Pamětní síň Oty Pavla (správce a provozovatel Obec Branov). Spisovatel má pamětní desku v nedaleké obci Branov.


Nezabudické skály

Přírodní rezervace chránící teplomilná společenstva rostlin. Z nejvyšších partií fascinující výhledy do údolí Berounky - na Višňovou, Branov, Nezabudický mlýn (červená turistická trasa č. 0001).


U Eremita

přírodní rezervace suťových lesních porostů s výskytem tisu červeného. Územím prochází stejnojmenná naučná stezka zaměřená na dřeviny Křivoklátska. Průvodce po trase je k dispozici na Správě Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko ve Zbečně (Informační vzdělávací středisko Budy v Křivoklátě).


Roztoky

významné rekreační letovisko na řece Berounce s výchozími trasami do lesů křivoklátských a na hrad Křivoklát. U jezu je postavená sportovní slalomová trať.